Mám stejně starou dceru se stejnou diagnozou.Ve škole ji to moc nejde. Domácí příprava je pro mě utrpení, protože ji je ta škola celkem jedno.
. Má velký výkyvy nálad, takže jeden den je to úplně paráda, krásně spolupracuje a je šikovná a druhý den nespočítá ani 3 plus 2. Jak píšeš, někdy je to zoufalý stav. Myslím že nic jiného než trpělivost se nedá doporučit. Někdy to ale fakt nejde, musíš se snažit to brát. Myslím, že největší chyba, kterou rodiče můžou udělat ve výchově je nedostatek lásky. Já se tím snažím řidit. A budu doufat, že se s tím jednou sama nějak popere. Mě vždycky hrozně vadí názory ostatních, které takové dítě doma nemají. Myslí si, že ji nikdo nevychovává, že si dělá co chce...ale já se vždycky hrozně snažila, akorát to není moc vidět. Například ona v 11letech neumí hodiny. Protože se prostě odmítá je naučit. Ostatní si myslí, že ji to nikdo v rodině nevysvětlil, ale to nikomu nevysvětlíš. Každý to bere tak, že vemeš dítě, vysvětlíš mu to a je to. Ale takhle to s naší dcerou prostě nefunguje. Každopádně, hodně trpělivosti a lásky ti přeju.